Klíčení
Konec zimy v kuchyni aneb, jak přeměnit svá všední jídla na vitamínovou bombu
Jak „obarvit“ svůj talíř koncem zimy? Když budeme vycházet z tradic a sezónnosti, ukáže se v zimním mezidobí kreativita kuchařů, protože dochází uskladněné zásoby. Právě jsme v období masopustu, což znamená pravý opak, než napovídá význam tohoto slova. Masopust je období oslav, zabijaček a hodů jako loučení se s masem, po němž následuje období půstu. Do tohoto období nejvíce patří tučná jídla, vývary, vnitřnosti a zabijačkové speciality. Ze zeleniny nám v tomto období ve spížích či sklepích zůstávají brambory, mrkev, řepa, celer, petržel, dýně, cibule a česnek. Pokud jsme v období léta a podzimu nezaháleli, máme naložené kysané zelí, zavařeniny, sušené houby či zamraženou zeleninu a bobuloviny. Na zahrádce můžete ještě najít zeleninu, které nevadí mráz, tedy růžičkovou kapustu a kadeřávek, křen či topinambury. Každopádně naše těla už lační po čerstvé zelenině. Než nám na zahradách naroste mrkev si ještě počkáme, ale velmi dobře nám poslouží klíčky či mikrobylinky, jejichž čas právě nastal.
Příroda nám vždycky nabízí to, co právě nejvíc potřebujeme. Teď to jsou mladé zelené a silné jarní rostlinky, které nám dodají to, co v zimě nejvíc chybělo. Pomáhají nám vyčistit a uvolnit játra a žlučník, které jsou na jaře na svém vrcholu.
Zázračnou přeměnou semínka v klíček se mnohonásobně zvyšují její benefity pro náš organismus. Aktivují se v nich enzymy a až několikanásobně vzroste obsah vitamínů, zejména vit. E a C a vitamíny skupiny B. Mladé rostlinky jsou také plné hodnotných bílkovin, minerálů, zejména vápníku, hořčíku, fosforu a železa. Obsahují pro lidský organismus tak důležité nenasycené mastné kyseliny, které snižují riziko srdečních chorob a hladinu cholesterolu v krvi. Větší výhonky jsou také zdrojem chlorofylu (zelený pigment), který má velmi výrazné hojivé a protizánětlivé účinky, zpomaluje stárnutí a příznivě ovlivňuje funkci střev.
Každá rostlinka má na lidský organismus trochu jiné účinky. Například výhonky řeřichy se odpradávna využívají k prevenci jarní únavy a na zvýšení imunity, čistí tělo a chrání ho proti nemocem. Vojtěška podporuje látkovou výměnu a pomáhá při problémech s akné. Mladé výhonky pohanky jsou skvělým zdrojem rutinu pro silné a zdravé cévy. Hořčice obsahuje významné množství vitamínu C, upravuje trávení a má antibakteriální účinky. A výhonky hrášku jsou vynikajícím rostlinných zdrojem bílkovin, obsahují jich až 25 %. Z minerálů obohatí naše tělo o fosfor, vápník a měď.
Jasně zelené výhonky si můžete běžně naklíčit doma, což je samozřejmě ideální varianta. Zavzpomínejte na dobu, kdy jste ve škole na kousku vaty zalévali semínka a čekali na první klíček. Pokud bojujete s časem, nezoufejte, v dnešní zrychlené době je najdete i na pultech obchodů, což je dobrá varianta, jak začít.
K nejoblíbenějším klíčkům patří mungo či hrášek, vojtěška (alfa alfa), lehce štiplavá řeřicha. Lze naklíčit semínka ředkve, ředkvičky, brokolice, hořčice, čočky, cizrny, ovsa, vlastně skoro vše, co vás napadne, jen je důležité dbát na kvalitu semínek. Klíčíme výhradně osivo určené k tomuto účelu, které není nijak chemicky ošetřené – mořené a ideálně v biokvalitě. Pro vyklíčení semínek jsou vhodné klíčící misky nebo sklenice (stačí zavařovačka s propíchaným víčkem). Semínka necháme 24 hodin máčet, potom vodu slijeme a do vyklíčení 2x denně proplachujeme. Chceme-li nechat vyrůst mini rostlinku, je vhodnější substrát, tkanina, vata či kávový lógr. Vysetá semínka je ideální nechat ve tmě až do vyklíčení a poté je vystavit světlu a slunci. Po celou dobu udržujte mikrobylinkám nízkou vlhkost, nejlépe rozprašovačem, a pokojovou teplotu. Doba růstu se liší podle druhu osiva, například mrkev a červená řepa rostou velmi pomalu, pochutnáme si na nich až cca 20 dní po zasetí. Sklizeň uchováváme v temnu a chladu, ideálně v lednici, v krabičce, kterou vyložíme papírovou či bavlněnou utěrkou a uzavřeme přístup vzduchu. Klíčení baví i děti, udělejte si z něj hru, dělejte s nimi pokusy, zažijte společné chvíle, díky kterým oživíte svůj jídelníček.
Jak klíčky či mikrobylinky používat? Jsou to chuťově výraznější verze dospělé rostliny, takže máte-li rádi těstoviny s bazalkovým pestem, můžete použít místo pesta i klíčky bazalky. Petrželku na bramborách můžete také snadno nahradit mikropetrželí. Řeřichu mám nejraději na kváskovém chlebu s máslem, ale používám klíčky i do salátů či na ozdobení polévek. Přidáte si do jídla nasládlé či pikantní tóny a křupavost. Je to výborná alternativa čerstvé zeleniny v době, kdy si o čerstvé můžeme nechat jenom zdát. A pokud se už těšíte na práci na zahradě, ale mráz vám to ještě nedovolí, není nad to, udělat si zahrádku na parapetu.