Listové saláty: proč by neměly chybět na letním talíři

Hlávkový salát – základ letní kuchyně

Hlávkový salát a jeho příbuzní patří k neodmyslitelným hvězdám letní kuchyně. Jejich svěží chuť s jemně až výrazně hořkými tóny není náhodná – právě hořké látky jsou ceněny pro své příznivé účinky na organismus. Podporují trávení, povzbuzují činnost jater a přispívají k celkové vitalitě, což oceníme zejména v teplých měsících, kdy naše tělo přirozeně vyhledává lehkou a osvěžující stravu. Letní saláty tak nejsou jen chutnou přílohou, ale i jednoduchým způsobem, jak podpořit své zdraví a dopřát si to nejlepší, co sezóna nabízí.

V kuchyni se používá pouze v syrovém stavu a pro svou nízkou energetickou hodnotu se hodí pro redukční diety. Má výrazně omlazující účinky a podílí se na množství důležitých procesů v našem těle, mimo jiné má schopnost vázat jedovaté látky a tuky. Obsahuje kyselinu listovou, organickou formu manganu a chrómu a kvalitní vlákninu. Červený salát obsahuje velké množství karotenu, zelený je bohatý na hořčík.

Ledový, římský a dubový salát

Ledový salát je odrůdou vyšlechtěnou v Americe koncem 19. století. Má světle zelenou nebo načervenalou, velkou, uzavřenou těžkou hlávku připomínající zelí, složenou ze skelně lesklých listů. Dobře snáší horko a nemá tendence vybíhat do květů. Oblíbené jsou rovněž různé typy kadeřavých salátů, které jsou nejen dekorativní, ale obvykle také příjemně hořké.

Salát římský patří mezi nejstarší pěstované typy. Vytváří vyšší elipsovité až tříkilové hlávky, známe zelené a červené odrůdy. Má vysoký obsah draslíku, který snižuje krevní tlak a tím i riziko srdečního infarktu. Římskému salátu se podobají salátová srdíčka s mírně nasládlou chutí. Srdíčko se prodává bez vnějších listů.

Dubáček je oblíbený typ salátu s listy podobnými dubovým. Sklízí se postupně otrháváním čerstvých listů, nové stále dorůstají, proto se mu také říká česáček. Pěstuje se v zelených a červených odrůdách. Má lehce ořechovou chuť a díky obsahu vitamínu K podporuje krevní srážlivost a pevnost kostí.

Salát v lidovém léčitelství

V lidové medicíně byla šťáva salátu využívána jako zklidňující prostředek zmírňující bolesti, čerstvé listy se přikládaly na bolestivé vředy a popáleniny. V mytologii byl salát spojován s plodností, sexualitou a považován za mírné afrodiziakum. Má však i uklidňující až narkotické účinky. Údajně také urychluje tvorbu mléka kojících matek.

Endivie a čekanka – královny hořké chuti

K tradičním listovým zeleninám, jež se používají na přípravu syrových salátů, patří štěrbák zahradní, někdy nazývaný endivie. Nejchutnější je jeho žlutý střed, který by měl tvořit téměř třetinu. Příznivě ovlivňuje nervovou soustavu, látkovou výměnu a funkci trávicích orgánů.

Endivii je příbuzná čekanka, která vytváří sevřené puky s velice křehkými listy mírně nahořklé chuti. Jedná se o vytrvalou bylinu, pěstovanou už od antiky. Kořeny se na podzim vyryjí, listy seříznou a umístí ve tmě. Rostliny vyženou pevné křehké bílé puky. Existuje i odrůda hlávková určená k pěstování na venkovních záhonech, která nepotřebuje bělení. Výrazně podporuje látkovou výměnu a pomáhá očistě jater od toxických látek, pomáhá při neurózách. Nezanedbatelné je i její stimulační působení na trávení. Čekanku lze podávat i dušenou, zapečenou a plněnou. Před úpravou je třeba odstranit nejtvrdší část bílého košťálu, který je nejvíc hořký.

Radicchio a pak choi

Do stejné rostlinné čeledi patří i salát radicchio, který se již od starých římských dob považuje za léčivý. Radicchio vytváří nejprve růžice načervenalých listů, postupně se vyvine hlávka a teprve působením mrazu se vybarví do syté barvy. Je důležitý pro očistu krve a pomáhá proti nespavosti, posiluje játra a ledviny.

Poslední dobou vídáme v obchodech i „čínský salát“ pak choi. Jedná se o rostlinu příbuznou mangoldu, tradiční zejména v asijské kuchyni, kde se s ní můžeme setkat velice často. Samotná chuť tohoto salátu je lehce nahořklá, s nádechem čínského zelí. Používá se dušený i syrový ve směsích s jinými saláty.

Polníček, pampeliška a šrucha

K aromatickým druhům listové zeleniny patří polníček. Původně se používal v plané formě, jako kulturní plodina se pěstuje až od 17. století. Má oříškovou chuť, vysoký obsah hořčíku, je vynikající proti stresu, zlepšuje soustředění, pomáhá posilovat imunitu a podporuje krvetvorbu. Polníček se doporučuje lidem se srdečními obtíženi, kteří jsou náchylní k infarktu a celkově všem, kdo potřebují zlepšit soustředění a vitalitu. Ke konzumaci se hodí rostliny s malým počtem lístků, čím jsou menší, tím jsou aromatičtější.

V kategorii salátových listových zelenin s výraznými léčivými účinky nemůžeme opomenout smetanku lékařskou, zejména její bělenou variantu. Užívá se při poruchách ledvin a močových cest, žlučníku a jater. Snižuje hladinu krevního cukru, pomáhá při kožních chorobách, zklidňuje a omlazuje pleť. Působí mírně povzbudivě, pomáhá proti únavě a revmatických potížích. Podporuje krvetvorbu, stavbu kostí a vyvolává menstruaci. Při žaludečních poruchách zlepšuje chuť k jídlu a působí na tvorbu žaludečních kyselin.

Podobně jako pampelišku nesmíme nikdy nechat vykvést šruchu zelenou čili portulák. I ona se může stát obtížným a těžko hubitelným plevelem. Jako zelenina i léčivka byla nicméně pěstována už ve starověku. Je to šťavnatá bylina s tmavozelenými lesklými listy. Pro léčivé účely se z ní připravuje nálev, který se pije při problémech s močovým měchýřem a pomáhá při pálení žáhy, má pročišťující účinky. V kuchyni se nejčastěji používá syrová, přidává se do salátů, např. k okurkám, rajčatům nebo listovým salátům. Roste velmi rychle a podobně jako polníček je možné ji pěstovat celoročně. Je nutné sklízet dřív, než vyžene na květ a nedá se dobře skladovat.

Proč zařadit listovou zeleninu do jídelníčku

Listové zeleniny existuje mnoho druhů, všechny nabízejí nepřeberné množství enzymů, vitamínů, minerálů, chlorofylu, vlákniny a dalších důležitých látek, které se starají jak o fyzickou, tak psychickou pohodu našeho těla. Zmiňme alespoň důležitost železa jako součásti červených krvinek, která dopravuje k buňkám kyslík, při jeho nedostatku kostní dřeň nemůže vytvářet odpovídající množství červených krvinek a také se špatně brání bakteriím, plísním a virům. Z celé řady vitamínů a jejich známých účinků stojí za to připomenout, že vitamin C přispívá k lepšímu zužitkování bílkovin z potravy. Mnohé listové zeleniny jsou navíc protizánětlivé, s protirakovinnými účinky, silně zásadité, pro svůj téměř zanedbatelný obsah kalorií pak vhodné do redukčních, případně diabetických diet.

Přejeme vám dobrou zelenou chuť!