Negativní návyky lze měnit, pokud se dostaneme do inspirativního prostředí

Rozhovor s Rogerem Greenem, zakladatelem a lektorem Academy of Healing Nutrition v New Yorku. Přijel do Prahy, aby představil svůj koncept, jak se díky úpravě jídelníčku dožít vysokého věku ve zdraví. Novozélanďan Roger Green říká, že se musíme vrátit k co nejjednodušší stravě a obohatit ji o bylinky a super potraviny. A taky vynechat cukr.

Informací o tom, co a jak jíst, abychom byli zdraví, je dost. Proč se jimi neřídíme?

Zvyk je železná košile. Základní návyky se tvoří v dětství a časem se přidávají další - ve studentských letech, v pracovním prostředí - a je velmi těžké po léta budovaný přístup k jídlu změnit. Další věc je, že informací je opravdu mnoho, ale málokdo se v nich skutečně vyzná. Lidem chybí základní znalosti o výživě. A třetí důvod je víra moderního člověka v to, že ho medicína nějakým zázrakem uzdraví, že jeho problémy vyřeší antibiotika, aspirin a léky tišící bolest. Když pak přijde větší problém, jako je chronická nemoc, lidé začnou hledat skutečnou odpověď v alternativní medicíně. Často tápou, spoléhají se na ezoterické přístupy a vůbec jim přitom nedochází, že to, co jedí každý den, je základ. To nejdůležitější pro zdraví, vitalitu a dlouhý život je rozumět jídlu.

Jste autorem konceptu 'stravování dlouhověkosti'. Jaké jsou jeho základní principy?

Jde o holistický přístup, který jsem dal dohromady před 25 lety, protože jsem nebyl zcela spokojený se žádným z tehdejších směrů. Čerpá z makrobiotiky, ajurvédy, tradiční čínské medicíny a výsledků pozorování doktora Westona Price. Má tři vrstvy. Základ tvoří potraviny. Učíme, jak poznat jejich kvalitu, energetickou stránku i to, jak znalosti využít v praxi a uvařit nutričně hodnotné jídlo, které bude chutnat. Následují tonizující byliny. A třetí vrstvou jsou super potraviny. K dietě patří i způsob života, jaký vedeme. Jsme aktivní, nebo celý den koukáme do počítače či smartphonu? S tím souvisí odlišné nároky na náš jídelníček.

Jak se staví lékaři k výzkumu výživového průkopníka Westona Price, který tvrdil, že za dobré zdraví přírodních národů může jejich obyčejná strava?

Mnoho doktorů a zdravotníků se dnes angažuje v jeho hnutí. Na konferencích v New Yorku potkáte stovky mladých kvalifikovaných doktorů, kteří chtějí praktikovat celostní medicínu, hledat skutečné příčiny nemoci. Tenhle nový směr se jmenuje funkční medicína a věřte, nebo ne, důraz klade na jídelníček. A víte proč? Všichni tihle doktoři mají své vlastní zdravotní potíže. A hádejte, jak je léčí? Jídlem, čínskou medicínou... Ovšemže je tu místo pro západní medicínu, to nepopíráme. Umí úžasné věci. Ale nedává nám odpovědi.

Odpověď podle vás najdeme ve skutečném, přírodním jídle. Jak takové jídlo vypadá?

Mnoho lidí dnes utrácí svoje peníze v supermarketech, které nabízejí průmyslově zpracované potraviny. Je tu i ovoce a zelenina, ale většinu tvoří už nějakým způsobem upravené jídlo. V našem konceptu 'jídla pro dlouhověkost' není moderní jídlo, chemikálie ani cukr. Jde o historické, tradiční jídlo. Říkáme mu 'nedotknuté' lidskou rukou. Živočišné produkty - vajíčka, maso, mléčné produkty - jsou organické. Podporujeme lidi v tom, aby chodili do obchodů s lokálními sezonními potravinami, nakupovali od farmářů, na trzích. Je to levnější a zdravější. Když jíte skutečné přírodní jídlo, posílíte krev, imunitní systém není ohrožen, netvoří se zánětlivá onemocnění, jako jsou rakovina nebo srdečně-cévní onemocnění. Imunitní, oběhový i trávicí systém jsou silnější.

Jste průkopníkem moderního trendu super potravin.

Ano. Přestože se stávají populárnější, lidé stále nerozumí jejich energetice. Chápou nutriční stránku - je to bohaté na antioxidanty - už ale neví, co je dobré na na krev, ledviny, játra nebo nervový systém. My jsme začlenili tradiční čínskou medicínu do super potravin, a zpřístupnili ji tak běžnému užívání. V kurzech seznamujeme s tonizujícími bylinami. Učíme, jak je zařadit do každodenního života: uvařit z nich čaj, přidat je do kaše, do koktejlů... Posilují tak naši jing jang energii a imunitu. Když začnete užívat byliny, vaše zdraví se dostane na novou úroveň. Říkáme tomu zářivé zdraví - vaše emoce, energie i vize jsou silnější. Byliny jsou inteligentní, silné a dodávají nám energii. Patří sem i jídlo z Japonska (miso, tamari), quinoa, řasy z celého světa.

Doporučujete lokální potraviny a zároveň super potraviny z celého světa. Není to v rozporu?

Nejsme zaslepení. Žijeme v globální ekonomice a oslavujeme renesanci jídla jako léku. Učíme lidi jíst lokálně, jak je to jen možné, ale netrváme na tom. Kdybychom to vyžadovali, bylo by to dogma.

Záleží tedy na každém, co si vybere?

Pro mnohé jsou super potraviny a byliny nutnost. Mají cukrovku, rakovinu či chronická zánětlivá onemocnění a potřebují jídlo nabité antioxidanty. Kde je najdou? V mrkvi to nebude.

Součástí výuky jsou i praktické lekce vaření.

Negativní zvyky lze změnit, pokud se dostaneme do nového inspirujícího prostředí. Známe to z vlastní zkušenosti, když pozveme domů přátele a uvaříme, začnou se vyptávat: 'Jak jsi to udělal? To chutná skvěle!' Když lidem ukážeme, jak připravit zdravou snídani, uvařit oběd, získají inspiraci a začnou to zkoušet.

Myslíte, že vaše kurzy mají co říct i tomu, kdo východní medicíně nevěří a možná ani věřit nechce?

Nepochybně. Ve výsledku jde o jídlo, které je zdravé, a recepty a nápady, jak jej připravit. Mohl bych učit celý kurz bez pojmů, jako jsou jin a jang, energie potravin, ochlazující a zahřívací, pět elementů, jídlo podle sezon, ale to by byla medvědí služba. Žijeme ve světe, kde je Východ a Západ propojen, to je vzrušující. Jin a jang je všude kolem nás v naší kultuře - v knihách, ve filmech, každý ví, že jde o ženský a mužský princip. Ani nejvíce konzervativní lidé se mu neubrání. Zdravý jídelníček ale můžete poskládat i bez znalostí z východní medicíny, podobal by se velmi tradičnímu jídelníčku předků v naší zemi, neobsahoval by cukr ani konzervanty.

Co byste poradil člověku, který se stravuje špatně a třeba už má i nějaké zdravotní potíže?

Změny v jídelníčku musí být postupné. Zaměřte se na jednu věc - začněte třeba cukrem. Je ve všem a lidé si na něj potrpí, přestože je všude kolem tolik informací o tom, jak je toxický. Dokonce můj kamarád, který studuje akupunkturu a zajímá se o alternativní léčbu, si do kávy sype dvě lžičky bílého cukru. 'Zbláznil ses, nevíš nic?' říkám mu pokaždé. Spoustu cukru dáváme dětem v limonádách a slazených nápojích. Kdykoliv vidím dítě s plechovkou koly, pomyslím si 'taková škoda, to dítě si netvoří dobrý návyk'. Spousta nemocí přišla do naší západní kultury právě s cukrem.

Autor: Veronika Veselá, absolventka ALV a editorka časopisu Kondice

Text vyšel v tištěné podobě v časopise Kondice. 01.09.2016