PŮST, JARNÍ OČISTA, JARNÍ ÚKLID

Také jste si všimli, jak na nás ze všech stran útočí aktuální jarní témata: očista, detoxikace, hubnutí a úklid. Vím, je to celkem otrava, ale uvědomujete si, že souvisí nejen spolu navzájem, ale i s tradičním obdobím půstu našich předků? A tak se nám nabízí možnost nehledět na úklidy ani detoxikace jako na protivnou nezbytnost, ale pojmout je jako příležitost splynout s přirozenými životními cykly, zaobírat se trošku víc sami sebou a svým domovem a očistné úkony pojmout jako meditaci v pohybu.

Lidskému organismu je vlastní přirozená schopnost detoxikace. Tělo se čistí a zbavuje nepotřebných látek denně, obvykle v noci, ale občas cítíme potřebu odlehčit stravu a životní tempo i v určitém období. Není divu, život v moderním světě znamená, že jsme pravidelně vystavováni působení velkého množství toxinů - ze vzduchu, vody, z přístrojů, čistících prostředků a látky, které našemu zdraví příliš neprospívají, se nachází i v našich potravinách. Na naši schopnost zbavovat se škodlivin a vyrovnávat s životními změnami velmi nepříznivě působí i velké množství stresu, kterému jsme denně vystavováni.

Následkem usazených chemických toxinů není tělo schopno asimilovat a využívat minerály, vytvářet a zpracovávat enzymy, dochází k hormonální nerovnováze a celkově zhoršenému zažívání a schopnosti těla toxiny eliminovat. Toxiny se v těle usazují nejvíce v tukových buňkách, sliznicích, kostech, mozku, štítné žláze a orgánech jako jsou játra a ledviny. K typickým problémům spojeným s toxicitou se řadí zhoršená obranyschopnost a množství zánětlivých a degenerativních onemocnění, kterými dnešní populace trpí.

A proto je důležité využívat přirozených možností a čas od času si nějakou tu očistu raději dopřát. Detoxikace nám pomáhá při léčbě různých dlouhodobých potíží, z nichž mnohé byly způsobeny právě toxiny a životním stylem. Nejdůležitější systémy, o jejichž čistotu je třeba se pravidelně starat, jsou orgánové systémy střev, která odvádějí přebytky z těla, jater jako hlavní čistící stanice organismu, ledvin, v nichž se filtruje krev, lymfatického systému, plic a kůže.

Klíčovou dobou pro celkovou detoxikaci organismu zůstává především jaro. Naši předkové zařazovali na jaře pravidelné období půstu. Zásoby z předchozího roku se přirozeně dojídají, stejně se čistí i organismus, který se zbavuje přebytečných zásob uložených na zimu a připravuje na velký výdej sil při jarních pracích. I když by se zdálo, že nás taková jarní hladovka nebo půst s pitím různých šťáv musí skvěle vyčistit, většinou se podobné razantní postupy příliš nedoporučují. Mohou totiž působit různé potíže od nedostatku energie a nevyváženého krevního cukru až po uvolňování velkého množství volných radikálů. Mnohem vhodnější je stravu celkově odlehčit a zaměřit se na kvalitní potraviny odpovídající dané roční době.

Postní jídlo našich dědů sestávající z obilovin a luštěnin doplněných o jarní, obvykle divoké zeleniny, je ideálním prostředkem jemné a nenásilné očisty organismu. První klíčící byliny představují obvykle vynikající zdroje látek potřebných pro doplnění minerálů, vitamínů a enzymů, práce na poli potom naplňují druhý nezbytný předpoklad - dostatek pohybu. Čistá střeva potřebují dostatek vlákniny, jejímž zdrojem jsou také velmi dobře skladovatelné druhy trvanlivých listových zelenin a nejrůznější semínka, v našich krajích hlavně lněné.

Nesmíme ani zapomínat, že je třeba udržovat zažívání v teple, jinak se zpomaluje a tělo si pro zahřátí ukládá ještě více tuků. To je častá chyba a velký omyl mnoha redukčních diet založených na salátech, jogurtech a nedostatku kvalitních tuků a sacharidů. Správně připravená teplá strava je lépe stravitelná, tělo z ní získá více živin a používáme-li také kvalitní suroviny, bude pro nás velmi snadné dodržet další z kroků potřebných pro zahájení každé očisty, a sice jíst menší porce. Při všech očistách a půstech je vždy nesmírně důležité dostatečně pít, nejlépe vodu a bylinkové čaje, a přiměřeně se hýbat.

Ještě je chladné předjaří a na skutečně lehkou zeleninovou stravu máme ještě času dost. I půst byl konec konců každou neděli tradičně přerušován, aby se lidé mohli dobře najíst, pobavit a potěšit ze společnosti druhých.