Špenát pomáhá při zácpě i hubnutí a stimuluje libido

Mezi první jarní zeleniny, které se objevují na pultech obchodů, patří špenát. Jeho lahůdková varianta pěstovaná ve sklenících přes zimu a v obchodech nabízená v období kolem Velikonoc, má temně zelené, výrazně zvlněné, hutné listy. Jarní špenát se vysévá brzy na jaře a sklízí koncem května. Má menší rovné listy světlezelené barvy, jež jsou velmi jemné a křehké. 

Špenát je listová zelenina pocházející z jihozápadní Asie. Vytváří přízemní volné listové růžice sytě zelených dlouze řapíkatých listů trojúhelníkovitého nebo vejčitého tvaru. V létě vyhání stonky s bílými nebo nazelenalými květy, ale rostlina po rozkvětu ztrácí na kvalitě a hořkne. Listy je třeba sklízet před nasazením na květ. V Evropě se špenát pěstuje asi od 14. století a předpokládá se, že původně byl vyšlechtěn z divoké lebedy.

Proti jarní únavě

Obsahuje beta-karoten, vitamíny C, B a K, lecitin, kyselinu listovou a vlákninu. Příznivě ovlivňuje činnost srdce, posiluje svaly, snižuje krevní tlak, podporuje krvetvorbu a pomáhá při zácpě. V léčebné kuchařce svaté Hildegardy se o špenátu dočteme pouze to, že je známý pro svůj silně projímavý účinek. V kombinaci s pažitkou a yzopem je považován za lék na kožní obtíže. Není vhodný při onemocnění dnou a při ledvinových kamenech.

Špenát ovlivňuje srážlivost krve, obsahuje antioxidanty snižující riziko infarktu a slouží k prevenci rakoviny. Je bohatý na karotenoidy, jež nám pomáhají proti stárnutí těla, a lutein, který může oddálit vznik onemocnění sítnice oka. Obsahuje také folát, jenž působí proti jarní únavě. Kvůli této látce se hodí i do stravování lidí trpících aftami.

Pro železné muže

Posiluje obranyschopnost organismu, stimuluje libido, odvodňuje tělo a pomáhá při hubnutí. Obsahuje mnoho cenných látek, ale měli bychom ho jíst v malých porcích. Při velkém množství začínají látky bojovat o to, kterou má organismus první zpracovat a sliznice pak vstřebají jenom malou část.

Počátkem minulého století přispěla k oblibě špenátu kreslená postavička Pepka Námořníka a tvrzení, že špenát je bohatý na železo. Později se však ukázalo, že železo obsažené ve špenátu nedokáže lidský organismus díky vysokému obsahu kyseliny šťavelové a listové zužitkovat (podobně jako vápník), problematický může být i vyšší obsah dusitanů.

Špenát a lebeda

V kuchyni se využívá jak v syrovém stavu, tak tepelně upravený. Tepelnou úpravou ztrácí vitamíny, vhodná je příprava v páře. Přidáním smetany nebo mléka se částečně neutralizuje velké množství kyseliny šťavelové. Kravské mléko však negativně působí na vstřebávání železa, proto se někdy doporučuje nahradit je mlékem rostlinným.

Špenát nevydrží dlouho čerstvý, uchovávat se dá pouze zmrazený. Dobrou náhradou špenátu může být čtyřboč rozložitá, zejména v letních měsících, které nejsou pro pěstování špenátu vhodné. Podobně lze použít i lebedu zahradní, a to všechny její barevné kultivary. Lebeda je také na rozdíl od špenátu mrazuvzdorná a lze ji sklízet postupně otrháváním lístků.

Mangold na játra i nervy

Podobně jako špenát se upravuje i mangold, mnohem starší zelenina pocházející ze středomoří, u nás se těšil velké oblibě už před 300 lety. Bývá považován za druh špenátu, ale příbuzný je s řepou a podobně jako ona obsahuje betain. Betain je spolu s dalšími složkami účinný proti kornatění cév, aktivuje činnost jater a brání jejich tukové degeneraci. Je bohatý na vitamíny C, A, B, E a minerální látky. Krom vody obsahuje také cukry, které mu dávají lehce nasládlou chuť. Je velmi účinný v prevenci nádorových onemocnění, posiluje nervový systém, pročisťuje krev a doporučuje se při chudokrevnosti. Může mít mírně projímavý účinek. Má ořechovou příchuť, nikdy nechutná palčivě ani ostře a na rozdíl od špenátu neobsahuje kyselinu šťavelovou.

Jeho barevné variety jsou nejen chutné a zdravé, ale působí i velmi dekorativním dojmem a hodí se i do ornamentálních zeleninových zahrad. Listy mangoldu se sklízí později než špenát, avšak ořezávat je můžeme po celou sezónu. Mladé listy se hodí i do salátů a silnější řapíky se používají samostatně jako náhrada chřestu.

Pro inspiraci: špenátová sekaná

Ingredience:

• 500 g mletého masa (lze nahradit uvařenou pohankou, čočkou)
• 200–300 g listového špenátu
• 1-2 ks staršího rohlíku nakrájeného na kostičky + mléko na namočení
• 1 ks vejce
• 3-4 stroužky česneku
• 1 ks cibule (najemno nakrájená)
• Sůl, pepř, majoránka, kmín
• Strouhanka na zahuštění (dle potřeby)
• Tuk na vymazání pekáčku 

Postup:

Na pánvi orestujte cibulku, přidejte špenát a česnek, krátce poduste a nechte vychladnout. V míse smíchejte mleté maso (případně jeho náhražku), vejce, vymačkané rohlíky (předem aspoň hodinu namočené v mléce), koření (sůl, pepř, majoránka) a vychladlý špenát. V případě potřeby zahustěte strouhankou. Naplňte do formy nebo vytvarujte šišku dle libosti.

Pečte v předehřáté troubě na 170–180 °C přibližně 60 minut, alespoň zpočátku přikryté. Během pečení potírejte výpekem. Ke konci odkryjte, aby se vytvořila kůrka. Vynikající je s bramborovou kaší, ale hodí se k němu i odlehčené varianty brambor s kroupami, grenadýr, kuskus nebo bulgur.

Přejeme dobrou chuť, dobrou náladu, dobrou vitalitu, dobré počasí a vůbec dobré jarní dny!