Zimní slunovrat
Autorka: Eva Leňová
Slunovrat je astronomický úkaz, kdy Slunce dosahuje nejvyšší nebo nejnižší polohy na nebi vzhledem k rovníku Země. Při zimním slunovratu dosahuje Slunce své nejnižší polohy na obloze, sluneční paprsky musí procházet atmosférou po mnohem šikmější dráze a při průchodu ztrácí mnoho na své síle. Slunce je nám nejvíce vzdálené, den nejkratší a noc nejdelší a roční doba je nejchladnější.
Tradičně lidé čas nevnímali jako my dnes – jako přímku vedoucí od 0 do nekonečna, ale jako cyklicky se opakující koloběh dějů. To odráží také tradiční pojetí kola roku. Lidé se navíc neviděli od přirozených a přírodních dějů oddělení, ale naopak se považovali za jejich nedílnou součást. A to až do té míry, že se považovali spoluzodpovědní za průběh velkých kosmických dějů včetně pohybu Slunce.
To se právě nachází na nejnižším bodě kruhu, a protože už dál dolů nemůže, zbývá mu jedině cesta zpět vzhůru. Jenomže má právě nejméně sil, proto se ze strachu na tři dny zastaví, aby se rozhodlo, co dál, posbíralo síly a odvahu. A lidé se cítí za jeho pohyb spoluzodpovědní, zapojují se tedy do děje a Slunci pomáhají, aby mohlo znovu vykročit (nebo lépe vykutálet se) zpátky vzhůru.
Pomáhají mu vyprávěním příběhů o hrdinech a překonaných nebezpečích, o slavných okamžicích z minulosti, o udatnosti předků, kteří se v tento okamžik největší temnoty pohybují na zemské pláni spolu s živými (a proto se jim prostírá k hostině, zapalují se jim svíčky a uctívají se), zpěvem písní o síle a cestě zpět ke světlu, návratu vzhůru, k životu a teplu. Nabízejí drobné obětiny, scházejí se k oslavám, s radostným očekáváním návratu světla a své nadšení a radost předávají i slunci. Zapalují se ohně, které mají posílit sílu nového Slunce zrozeného z Matky noci vpředvečer slunovratu.
Na zimní slunovrat se pekly rituální koláče ve tvaru kola nebo zdobené tak, aby připomínaly Slunce. Z toho nám dodnes zůstalo vánoční cukroví, často také v podobě koleček nebo kuliček. Chodilo se také na koledu, což je (kruhová) obchůzka sousedů, jejímž hlavním cílem bylo popřát si vzájemně vše dobré, požehnat si do dalšího období a odpustit případné nesváry. Drobné dárky, často v podobě jídla nebo symbolicky rozděleného koláče byly právě takovým požehnáním. Vánoční dárky dodnes částečně toto přání všeho nejlepšího pro své blízké připomínají.
Hlavní obřadní surovinou bývalo obilí, rostlina zlaté barvy Slunce, která vyrůstá díky síle živlů a ke Slunci se vytahuje. Z obilí se peče zlatavé pečivo, tmavě zlatý chléb nebo vaří zlatavé kaše. Kaše obsahuje mnoho malých zrníček-krupiček a symbolizuje tedy hojnost. Chuť kaše je díky máslu, medu, sušenému ovoci, ovocným rozvarům a koření lahodná a zároveň je to jídlo, které dodá síly, výdrže, rovnováhy a klidného spaní.
Zkuste si malý slunovratový rituál, který můžete provést buď ve skupině přátel, v rodině nebo i když jste sami. Prostřete si slavnostně stůl, uprostřed zapalte svíčku (nebo čtyři svíce na adventním věnci) a na východní stranu položte misku s lahodnou kaší dle vlastního výběru, kterou jste uvařili sami pro sebe jako malé dítě (a pro všechny děti vašeho rodu, které přijdou). Na jižní stranu položte na talířek koláč, který jste si upekli pro sebe jako mladého člověka, na západní stranu rozkrojte na prkýnku chleba, který jste upekli (nebo koupili) pro sebe jako zralého dospělého a na severní stranu můžete dát misku s polévkou zavařenou obilninou nebo zahuštěnou chlebem, kterou jste uvařili pro sebe jako stařenu nebo starce (a všechny předky, kteří tu byli před námi). Kruh mezi těmito čtyřmi hlavními body můžete vyznačit ovocem, větvičkami, oříšky nebo drobným pečivem. Kolo si pak po směru hodinových ručiček obejděte a sami sobě v každé životní fázi požehnejte, popřejte si, prožijte tento okamžik a na závěr popřejte všem a všemu, čeho jste součástí, i když to občas necítíte nebo na to občas zapomenete. Na co ale nikdy nezapomenete je Slunce, bez kterého není život, a kterému jste pomohli pootočením kola roku teď právě ležícího na vašem jídelním stole. Tak hodně štěstí!