Blog

Také jste si všimli, jak na nás ze všech stran útočí aktuální jarní témata: očista, detoxikace, hubnutí a úklid. Vím, je to celkem otrava, ale uvědomujete si, že souvisí nejen spolu navzájem, ale i s tradičním obdobím půstu našich předků? A tak se nám nabízí možnost nehledět na úklidy ani detoxikace jako na protivnou nezbytnost, ale pojmout je jako příležitost splynout s přirozenými životními cykly, zaobírat se trošku víc sami sebou a svým domovem a očistné úkony pojmout jako meditaci v pohybu.

Taoistická tradice přiřazuje každé roční době jeden prvek, jeden orgán, jednu barvu, jeden směr pohybu energie – a jednu chuť. Jaro má chuť kyselou. Že se vám to k tomu nejromantičtějšímu a nejkouzelnějšímu období nějak nehodí? To se vám ani nedivím.

Jak „obarvit“ svůj talíř koncem zimy? Do tohoto období nejvíce patří tučná jídla, vývary, vnitřnosti a zabijačkové speciality. Ze zeleniny nám v tomto období ve spížích či sklepích zůstávají brambory, mrkev, řepa, celer, petržel, dýně, cibule a česnek. Pokud jsme v období léta a podzimu nezaháleli, máme naložené kysané zelí, zavařeniny, sušené houby či zamraženou zeleninu a bobuloviny.  

O rostlinách, které na zahrádce považujeme za plevele a na louce nebo v lese prostě za součást přírody, by nás nejspíš ani nenapadlo uvažovat jako o zelenině. Ale zelenina v našem slova smyslu se až do novověku moc nepěstovala. Na polích rostlo hlavně obilí a luštěniny, pro vše ostatní si stačilo zaskočit někam za plot. Možná i proto se v odborných textech uvádí, že ještě ve středověku s u nás v kuchyni používalo až 46 druhů mrkve a až 300 druhů kořenové zeleniny. No, my bychom divoké kořínky dnes za mrkev asi nepovažovali, ale jejich předností nepochybně je, že do kuchyně a na stůl přinášely velkou různorodost chutí a vůní.

Máme za sebou Hromnice, tzn. že abychom měli zaručeno, že vydržíme do konce zimy se zásobami pro sebe i hospodářská zvířata, musíme mít ve spížích a senících ještě polovinu sklizně či zásob. Dnes už se to zdá téměř absurdní, když máme supermarket na dosah a v něm si můžeme i v neděli v zimě koupit čerstvé rohlíky, okurky, dokonce i jahody.

Proměny ročních dob s sebou nepřináší jen změny počasí a teplot, zároveň s nimi se mění i přirozené lidské potřeby. Díky moderním technologiím máme doma a v práci stále příjemné prostředí, dostatek světla i potravin, které by přirozeně v daném období nerostly, takže žádnou velkou potřebu přizpůsobovat se změnám necítíme. Má to ale háček, člověk je součástí přírody a když tento fakt ignoruje, připomíná se mu jeho fyzika a často i psychika nejrůznějšími symptomy, drobnějšími potížemi i většími nemocemi.

Šmankote, už je tu říjen. A já jsem toho tolik nestihla. Chtělo by to naposledy pokosit trávu, petržel, tak tu už neprotrhám, boby potřebují ještě pár dní a rajčata možná i déle. O dokončení letních plánů v domácnosti a letošních pracovních i soukromých záměrů a tužeb ani nemluvě. Máte to podobně? Tak to pro nás mají moudří z dávné minulosti jednu neocenitelnou radu: posaďte se na to.

Více...

Rozhovor s Rogerem Greenem, zakladatelem a lektorem Academy of Healing Nutrition v New Yorku. Přijel do Prahy, aby představil svůj koncept, jak se díky úpravě jídelníčku dožít vysokého věku ve zdraví. Novozélanďan Roger Green říká, že se musíme vrátit k co nejjednodušší stravě a obohatit ji o bylinky a super potraviny. A taky vynechat cukr.

Více...

Rozhovor s Kateřinou Halamovou , lektorkou vaření. Existuje pravidlo: "Rozvíjej v sobě to, s čím za tebou lidé chodí nejčastěji pro radu." Tak jsem se dostala k vaření já, říká vystudovaná ekoložka, etnobotanička a lektorka vaření Ing. Kateřina Halamová, Ph.D.

Více...

S termínem zdravá výživa nebo zdravé jídlo už jsme se tak nějak sžili. Ohání se jimi kde kdo - od maminek nutících své potomky pozřít neoblíbený pokrm, přes lékaře radící svým pacientům, až po nejrůznější celebrity vyžívající se v roli vzorů a vůdců nezdravým jídlem ohroženého davu. Je nám celkem jasné, že chceme-li být zdraví, musíme jíst zdravě, přičemž o tom, co je to zdravě máme značně vágní představu.

Více...