Výživové trendy a potravinové doplňky jsou hlavní nepřátelé zažívání

Rozhovor s Magdalenou Vargovou, lektorkou ájurvédy

Sledovat jen obsah živin toho, co jíme, nestačí. 

"Pro dobré zdraví je třeba starat se o svoje trávení a naučit se naslouchat tělu." 

Říká odbornice na ajurvédskou dietetiku Magdalena Vargová. K výživovým trendům, dietám a doplňkům stravy radí přistupovat s rozvahou.

Co nás dnes ve stravování trápí nejvíce?

Nevím, jak tady, ale ve Francii jsou velkým problémem doplňky stravy. Mnoho lidí jich užívá víc, než je tělo schopné vstřebat. Denně berou hrsti izolovaných vitaminů, minerálů, vitamínových komplexů, stopových prvků... Přestože jsou to lidé, co jedí kvalitní jídlo, jako by nevěřili tomu, že je vyživí. Snaží se tak vyhnout nemocem. Stane se ale pravý opak. Naše zažívání se tou spoustou doplňků tak zatíží, že je nezvládá strávit. Nestrávené zbytky musíme z těla vyloučit, jinak po určité době tvoří stagnaci - zatěžují trávicí systém. Ajurvéda není proti doplňkům, ale jen po určitou dobu. Pokud jíme kvalitní potraviny a naše trávení funguje, výživové doplňky nepotřebujeme.

Zatímco západní věda o výživě doporučuje hodně syrové zeleniny a ovoce pro dostatek vitamínů, minerálů a enzymů, ajurvéda upřednostňuje jídla tepelně upravená, a to pro jejich lepší stravitelnost.

Spoustu druhů zeleniny obsahuje vlákninu tak pevnou, že zažívací systém většiny z nás není natolik silný, aby ji strávil. Když šetrně uvaříme zeleninu, sice ztratíme trochu vitaminů a enzymů, ale vláknina se 'předtráví'. A my strávíme všechno. Ajurvédští lékaři před tisíci lety neměli mikroskop, a tak nevěděli o vitamínech a enzymech v zelenině. Měli ale vypozorováno, že vařená strava dodá tělu více energie než syrová. I ta má v ájurvédě své místo, pročišťuje, ale s rozvahou a s ohledem na naši dóšu (konstituci). Například pro vátu je syrová zelenina hůře stravitelná než maso.

Západní věda o výživě považuje za samozřejmé, že živiny obsažené v jídle naše tělo vstřebá. To ale nemusí být pravda. Rozhodující je podle ajurvédy síla našeho trávení - agní.

I západní věda v poslední době věnuje stále více pozornosti průběhu trávení. Agní je to, čemu západní medicína říká enzymy. Enzymatická léčba spočívá v tom, že vám lékař předepíše enzymy na určitou dobu. Poznání západní medicíny je velmi omezené. Navzdory tomu, že máme četné studie, jsou limitované prostředím laboratoře, ze které vzešly.

Jaké jsou limity enzymatické léčby?

Jednoduše nebude fungovat tak, jak bychom očekávali. Enzymů je celá řada. Ajurvéda hovoří o sedmi skupinách trávicích enzymů, nejdůležitější je v játrech, potom v tenkém střevě, dvanácterníku a tak dále. Jejich funkčnost rozhoduje o tom, jak naše tělo vstřebá to, co sníme. Tělo má vlastní inteligenci a podobně jako hormony i enzymy dávkuje z momentu na moment. Přesná dávka enzymů se tedy nedá určit.

Co může zabrzdit tvorbu trávicích enzymů?

Enzymy jsou náchylné na kyselost a zásaditost - naše pH v těle, a to se v může náhle změnit. Dneska jsem v sedm ráno nastoupila do letadla. Z obavy, že ho zmeškám, jsem spala jen tři hodiny. K tomu všichni ti policisté, co jsou na letišti kvůli teroristům. Ve snaze vyrovnat nerovnováhu jsem do sebe v letadle nacpala všechno, co mi dali. Jaký tedy dnes může být můj organismus? Překyselený. A co dnes stráví moje enzymy? Nic. A kdo za to bude platit zítra celý den? Moje trávení.

Kromě klidu u jídla, jak jinak zajistit, aby trávení dobře fungovalo a živiny se dostaly, kam mají?

K tomu mi pomůže, když budu znát svoji vrozenou trávicí kapacitu (dóšu) - ta je ovlivněná tím, v jaké roční době se narodíme, ale i geny. Vedle této vrozené trávicí kapacity je třeba znát aktuální trávicí kapacitu. Před každým jídlem si položte otázku: Jaká je moje trávicí kapacita dnes? Co většinou trávím dobře, a co ne? Jaké symptomy cítím po jídle, pokud jsem v nepohodě? Podle toho pak regulujete trávicí oheň. Hodně pomáhá jíst pode sezony a lokálně vypěstované potraviny.

... právě ty mají nejvíc čchi neboli energie. Naopak čím více je potravina průmyslově zpracovaná, tím méně má čchi, a tedy i živin. Jak si čchi představit?

Bylinka čerstvě utržená v zahradě po nějaké chvíli zvadne. Odejde z ní nejen voda, ale i čchi. A tak je to s každou plodinou i potravinou - svazkem mrkve, rybou... Západní medicína mluví o čerstvosti. I tak můžete mít potravinu, která je plná čchi, ale není vhodná v našich podmínkách.

Třeba?

Kiwi, mandarinky, mango z tropických zemí dovezené letadlem uprostřed zimy mohou být v bio kvalitě čerstvě utržené a jsou plné čchi. Jaká ale je ta čchi? Velmi ochlazující. Pak mi to plnohodnotné kiwi v Praze nic nedá, protože můj trávicí systém na něj v prosinci není připravený. Trávení utlumí a tělo zatíží.

Mluvíte o teplotním charakteru potravin.

Ten mají všechny potraviny. Jsou buď chladivé, nebo ohřívající a podle toho působí na náš trávicí oheň. Mohou ho buď povzbudit, nebo uhasit. Každá dóša má jinou trávicí kapacitu. Třeba pitta, která má od přírody trávicí systém výkonnější a přehřátý, si může dovolit i mimo léto jíst syrové potraviny - protože ty jsou většinou ochlazující. Zatímco váta nebo kapha, si musí dát v zimě na tyto potraviny pozor.

Znát svoji dóšu, trávicí kapacitu, a ještě k tomu teplotní charakter potravin, to už je hodně studia. Jde to i bez něj?

Pokud je člověk zdravý tak zhruba ví, co mu prospívá, a co ne. Čas od času každý ve chvílích silného rozrušení sáhne po čokoládě nebo po něčem jiném, co ho uklidní. Pokud ale nemáme vlastní zahradu, nežijeme na venkově nebo nejsme jinak v souladu s přírodou, je velmi snadné podlehnout moderním výživovým trendům. Obchody, reklamy, média... ti všichni nám říkají, co máme jíst, a odvádí nás tak od našich pocitů. Mně se to mluví, já žiju na venkově. Klobouk dolů před těmi, kdo žijí ve městě a žijí zdravě.

Kromě již zmíněného množství výživových doplňků, čím dalším si škodíme?

Hodně žen teď 'frčí' na paleo dietě, jedí hodně masa a syrové zeleniny a hubnou. Jenže už neví, že spolu s kilogramy okrádají tělo. Maso dodá energii, ale nevyživí jako obiloviny. Ty jsou základem stravy, přestože se jich v dnešní době lidé bojí. A to kvůli alergii na lepek. Takzvané pseudoobiloviny lepek neobsahují (pohanka, jáhly, amarant, quinoa). Obiloviny v dobré kvalitě by měly být základem stravy, ale musí být kvalitní: celozrnné, nebělené, takové co mají ještě klíček, žijí. Pokud jsou správně uvařené s kořením, které podporuje trávení, tak ve střevech nic nezůstane. V těle se štěpí pomalu, nezvedají hladinu cukru v krvi a krásně projdou a vyživí nás. Pak také existují obiloviny, po kterých se hubne, protože vysušují: ječmen, dlouhozrnná celozrnná basmati rýže, kukuřičná polenta, žito, ty všechny jsou suchého a teplého charakteru, tedy odvodňují.

A co jiné výživové směry - raw, bezlepková, bezlaktózová dieta či veganství?

Ty všechny můžou sedět té které dóše na chvilku a pomoci jí zhubnout, vyčistit tělo... Z dlouhodobého hlediska ale žádná z nich neprospívá, protože není celostní. Na to, aby vystačily na celý život, mají řadu nedostatků. Neberou v úvahu, jak se tělo chová v různých ročních dobách a v různých etapách života. Proto se mluví o ajurvédě jako celostní, protože respektuje člověka od dětství po stáří, v proměnách ročních dob, ale i další vlivy - rodinu, práci i duchovní stránku člověka. Naší potravou totiž není jen jídlo tuhé a tekuté, ale i naše myšlenky. Můžu mít bio jídlo perfektně vyvážené pro svoji dóšu, ale když nebudu vyrovnaný člověk, bude mi to škodit.

Co když se u stolu sejdou jiné dóši. Nají se všichni, nebo zůstane někdo o hladu?

Ovšem že. Stravu pro jednotlivé dóši můžeme přizpůsobit pořadím jídel, způsobem úpravy, přidáním oleje... Hodně udělá intenzita ochucení kořením.

Znamená to, že pro někoho bobkový list do rajské ano, a pro jiného ne?

Víc anebo méně - přizpůsobím množství. Každá rostlina je v určitých dávkách léčivá. Koření jsou části rostlin, které v koncentrované míře obsahují esenciální oleje. Fungují tedy jako léky. Navíc mají svůj teplotní charakter, jak jsem už zmiňovala. Velká většina koření je hřejivých - čili, saturejka, bobkový list - usnadňují trávení. Ale jsou koření, které jsou méně teplé jako koriandr, fenykl, kurkuma, máta. S tím už si můžeme hrát a trávicí oheň podle potřeby tlumit nebo navyšovat.

Jakou jednoduchou radu můžete dát každému, kdo se chce obejít bez všech těch znalostí a přece se stravovat dobře?

Velmi pomůže právě ta sezonnost a lokálnost. Třeba teď přichází sezona dýní. A může se stát, že někdo jako kapha, kdo tráví velmi pomalu, sní těch dýní moc. Přestože jsou lokální bio a s láskou vypěstované, když má tu dýni každý den, způsobí nadváhu. Protože je sladká a těžká. Když ale bude strava pestrá, co nejvíce různých druhů, nestane se to. Lepšímu trávení pomůže koření. Nebojte se ho.

Autor: Veronika Veselá, absolventka ALV a editorka časopisu Kondice (14.7.2017)

Text vyšel v tištěné podobě v časopise Kondice.